Bílé knihy 2022

Masivní deficity státního rozpočtu, které započaly v prvním roce covidové pandemie (2020), stále pokračují. Současná vládní koalice před volbami 2021 slibovala konzervativnější přístup k veřejným financím a jasnou rozpočtovou odpovědnost. Tento cíl se bohužel nedaří plnit, což vedle jiných faktorů zapříčinila i energetická krize. Ocitli jsme se v situaci, kdy výdaje na obsluhu státního dluhu narůstají a znatelný strukturální deficit se nedaří snižovat. Problémy se naopak prohlubují, částečně kvůli externím vlivům, především vojenskému útoku Ruské federace na Ukrajinu v únoru letošního roku.

Ruská federace (dále jen „Rusko“) využívá hned několik různých metod, aby prosadila svoje geopolitické zájmy a vliv. První z nich lze zjednodušeně nazvat označením hybridní válka. Patří sem zejména vměšování a úsilí Ruska ovlivnit výsledky voleb v jiných suverénních státech napříč celým světem. Typickým příkladem byla snaha o ovlivnění voleb ve Spojených státech amerických či zasahování do referenda o brexitu ve Spojeném království. Druhou z metod, která má napomoci šíření ruského vlivu a prosazování ruských zájmů, jsou fyzické útoky na vybrané jedince, kteří se z různých důvodů stali pro ruský autoritářský režim nepohodlní. Jako příklad takového jednání ze strany Ruska lze uvést otravu Sergeje a Julije Skripalových či otravu Alexeje Navalného.

V uplynulém desetiletí si veřejnost téma energetické bezpečnosti nejčastěji spojovala s výstavbou nových jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech. Předchozí vlády buď úmyslně, nebo z nedbalosti šily na míru tendry na dostavbu jaderných bloků ruskému dodavateli. Tímto způsobem ignorovaly nebo minimálně podceňovaly energetickou bezpečnost naší země. Nad zrušením těchto tendrů není třeba vůbec tesknit, byť to znamená, že jsme se za posledních deset let téměř nehnuli z místa.

Politika rozšiřování Evropské unie je z pohledu České republiky dlouhodobou prioritní oblastí zahraničně-politického zájmu. Týká se to nejen oblasti západního Balkánu, ale i Turecka a východní Evropy. V celé řadě regionů došlo v poslední době k významnému posunu. Albánie a Severní Makedonie se na začátku českého předsednictví v Radě EU přesunuly z kategorie čekatelských zemí mezi státy, které oficiálně zahájily přístupové rozhovory. Bosně a Hercegovině doporučila Evropská komise udělení kandidátského statutu, přestože konečné rozhodnutí leží na České republice a dalších členských státech.

Výzvy současnosti jasně prokazují, že oblast vědy, výzkumu a inovací nelze nechávat na druhé koleji. “Vědecké poznání, stejně jako výzkumné a inovační aktivity, jsou výchozím předpokladem pro budování ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou, pro kulturní a duchovní rozvoj společnosti i pro celkovou modernizaci veřejné správy a realizaci veřejných politik založených na datech. Jsou také nezbytnou podmínkou pro úspěšná a udržitelná řešení aktuálních společenských výzev a pro schopnost adekvátní a flexibilní reakce na nastupující megatrendy, včetně digitální a zelené tranzice,” stojí v programovém prohlášení vlády České republiky (vláda ČR, 2022).

Duševní zdraví se v poslední letech jako společenské téma v České republice zviditelňuje, a to zejména ve vztahu k dětem a mladistvým. Je to bezpochyby pozitivní trend, který se však dosud plně neprojevil v reálné legislativní a systémové změně. Ačkoli se v celé společnosti o daném tématu široce diskutuje, stále existuje značná část veřejnosti, a to i té odborné, která nechápe, že se problematika duševního zdraví nedotýká pouze okrajové části společnosti nebo lidí se speciálními potřebami. Duševní zdraví je totiž základní potřebou nás všech. Zvyšující se počet mladých lidí, kteří trpí různými duševními obtížemi, je dávno za hranicí přijatelnosti. Je nutné tento problém začít okamžitě řešit.