V úterý 25. 4. se v Poslanecké sněmovně odehrálo Veřejné slyšení k petici o referendu za vystoupení z EU. Sešli se na něm odpůrci, ale i podporovatelé Evropské unie. Celý Kocourkov jsem se pokusil nastínit v následujícím textu.
„Už se někdy něco podařilo prosadit?” Ptá se muž vzhledem připomínající postavu Gandalfa (v šedé verzi pozn. red.) z oblíbené série Pán prstenů dědouška s kozím knírkem, který popíjí kafíčko, koupené z peněz daňových poplatníků. „Jo… jo,” odpovídá mu. „Že jsem o tom na internetu nic nenašel…” Podiví se Gandalf a zamává na příchozího poslance SPD.
„Bětko! Bětko!” Volá nově příchozí Pohádková babička na svou kamarádku v pravé části sálu. „No, Máňoo! To jsem ráda, že tu jsi!” Mezitím se (po pěti minutách od avizovaného začátku) začínají trousit poslanci, přičemž z poloviny naplněný sál se musí přeorganizovat, aby zákonodárci mohli sedět vpředu.
Tomio Okamura začíná schůzi s názvem Veřejné slyšení k Petici o referendum k vystoupení z EU.
Zpravodaj Jakub Janda čte znění petice, která přirovnává vstup České republiky do Evropské unie k obsazení Československa nacisty v roce 1939 a k invazi vojsk Varšavském smlouvy v roce 1968.
Následuje okénko Jana Hrnčíře, který si „honí ego” na počtu podpisů petice na internetu a mluví o historii EU.
(…) „Suverenita členských států se přesunula do teoretické roviny.” Posluchači pomalu usínají a někteří nervózně ťukají do mobilu, nebo nahrávají sebevědomé hlasovky „jsem ve sněmovně”.
(…) „Zelené a neomarxistické šílenství a levicové náboženství.” Posluchači zavětřili a nadšeně a souhlasně mávají na skupinku mladých, kteří zrovna vkráčeli do sálu.
(…) „Likvidace suverenity – musíme zrušit Evropskou unii!” Pánovi v zadní řadě vzrušením vypadl mobil z ruky.
„Tato země nepatří ODS, nechte rozhodnout občany! Vládnoucí elity se bojí nechat rozhodnout občany!” Reaguje Tomio „muž lidu” Okamura na vystoupení řečníků z Ministerstva vnitra a Úřadu vlády, kteří prezentovali postoje svých úřadů.
Na to se sálem ozval ohlušující potlesk, spolu s mlácením do lavic. „Ano, ano!” Volá lid.
„My jako Piráti a vy jako SPD podporujeme referendum, volte Piráty, volte SPD,” reaguje zástupce ministerstva (z Pirátské strany), načež dva muži sedící přede mnou na sebe mrknou: „deb**, jim jde jen o peníze. Populista.”
…
„Státy NATO svrhli Mohamara Kadáfího a vládu v Sýrii, kam jezdili Evropané na dovolenou, a teď už tam jsou jen ruiny. Kvůli tomu je migrační krize a za to může NATO a Evropská unie!” Prohlásil s vervou Jan Hrnčíř. „Souhlasím!” Ozve se z první řady. A sálem se ozve (již podruhé) „ano, ano”!
Následně vystoupí pán z Havířova, který projeví souhlas s právě vyslovenými výroky. Lid zajásá. Se svým výstupem je vyzván mladík z pozdě příchozí skupinky, který prezentuje pro-evropský názor a lid, který na něj před dvaceti minutami nadšeně zvedal palce, vypadá zmateně.
„Dejme slovo lidu,” kývne Okamura na dalšího mladíka. „Jsem pro vystoupení z Evropské unie, protože pak budeme moci rychleji zavést uzákonění marihuany, a dalších psychotropních a psychedelických látek,” pronese s širokým úsměvem na tváři. Sálem proběhne nesmělý potlesk, který je provázen zmatenými výrazy lidu.
„Já jsem z SPD Nymburk a odmítám názor, že SPD jsou jako Piráti,” pronese paní ve středních letech a po této větě se jde znovu usadit.
Následuje další ze skupiny mladých (který tomu určitě vůbec nerozumí) a začne ze sebe sypat nějaká data. „To není z Aeronetu,” zamumlá zmateně dědoušek sedící přede mnou.
Okamura si taky musel trochu vyhonit ego; bojuje za „větší demokratičnost ČR”.
Hrnčíř má rád historii, a tak teď vysvětluje složitou historii Gruzie. „Jsou velké vojenské skupiny, které okupují části Gruzie. A také bývalá Osmanská říše, Osmané = Turci (trpělivě vysvětluje), je silným hráčem v regionu. Teď už jsem zmatený i já. „Proč o tom mluví? Proč?”
„Všichni zapomínají na programy, takže řeči typu; volte strany podle programů, jsou naprosté pohádky na dobrou noc. Zablokujme Poslaneckou sněmovnu hejtmany. Já mám tři děti a mně se chce brečet, co se učí. Musíme zvýšit politickou gramotnost!” Pronese pán v bílém triku, přičemž položí kvízovou otázku: „víte jaký je rozdíl mezi peticí a návrhem referenda?” Okamura skáče po předhozené otázce jako dobře vycvičené pes a vysvětluje k čemu je petiční výbor.
„Co si to dovolujou, že nejsme zralí na vystoupení z EU (jak říkal první řečník z mladé skupinky), to by chtělo veřejně pranýřovat!” „Souhlasím,” přeruší dalšího řečníka Okamura. „Ale to je jen můj názor,” hraje si na Donalda.
Najednou ho přeruší paní s naslouchátkem: dobrý den, já se jmenuji Eliška…” „Můžu to jen doříct?” Reaguje Okamura. „Já se jmenuji Eliška.” „Můžu jen doříct větu?” „Já se jmenuji Eliška.” „No, dobře, mluvte.” „Já se jmenuji Eliška a chci říct, že jsme zadlužení u Evropské unie a vláda s tím nic nedělá, stejně jako se vším, děkuji.”
„Já jsem z naší iniciativy Bojovníci za Mariánky (Mariánské lázně pozn. red.) a chci vystoupit z EU!” Další bouřlivý potlesk.
„Já jsem pro, ale bohužel ostatní ne,” odpoví Okamura. „Pro se už moc nepoužívá, dneska je lepší spíš (slovo) za.” Řekne mu předřečník.
„Já nejsem populista a souhlasím s tím.” Zakončí okénko Okamura. „Nás je tady dvacet poslanců a jsme na to sami, to je realita.”
„Háló, já chci mluvit. Nikdy jsem nebyl ve straně a přijel jsem vyjádřit svůj názor: EU je globalistická zločinecká organizace a její vůdce Pavel Šváb nás chce donutit jíst hmyz a mouchy a chce tím zredukovat lidstvo. Myslete na svoje děti. Třeba ten Green deal – slavnej nápad, na který budeme potřebovat šest jaderných elektráren. To si z nás dělají legraci. A co ta slavná Francie, tam lezou všude krysy. A média? Oklamávají veřejnost! A říkaj, že jsme šmejdi. A ty zákony o vlastizradě? Ty už měly být aktivovány. Já teda nejsem právník, ale co dělaj ti právníci? Já jsem pro vystoupení z EU a NATO! Nechci Pavla Švába!” Zakončí občan svůj volební projev.
Zatím největší potlesk, provázený emotivním pískáním.
K pultíku jde poslankyně za KDU-ČSL Nina Nováková, která diváky zahltí informacemi o příhraničním manželství. Obtloustlý „skinhíd” už kouká k východu. „Já váš návrh dnes nepodpořím,” zakončí projev Nováková.
„Vy kdo jste pamětníci,” reaguje na ní Gandalf, „si pamatujete, že nařízení a podmínky už jsme tu měli a vždycky se někdo cítil poškozenej, to je krok zpátky.”
„Podle Ústavy jsme nuceni implementovat směrnice EU,” prohlásí sebevědomě pán v bílém tričku.
„To není pravda,” odpoví mu poslankyně.
Pokračuje poslanec SPD, přičemž Okamura neví o koho jde. Po představení se snaží vymlouvat na slabý zrak. Lidé pomalu odchází.
Jdeme hlasovat o usnesení kývne Okamura na poslance. Lid se začne vehementně hlásit. „Vy ne, jen poslanci. Lid se začne smát.
Odhlasováno. „Já bych zrušil Českou televizi, šmej** protistátní, protilidoví.” Prohlásí při odchodu dědoušek.
Autor: Matyáš Paulíny
